:)

Aoki yaoi 8

26. září 2013 v 18:34 | (kunoichi) Nekoni |  Povídky


Voen se zastavil. Chvilku se nehýbal, pak pohlédl na Aokiho tak výsměšným pohledem, jaký Aoki ještě nikdy neviděl. Přejel mu z něj mráz po zádech, sklonil hlavu a litoval toho, co to zase vypustil z úst. Nemohl by už konečně dospět? Ale... Nechtěl být s někým, kdo ho nemá rád.

"Ty hlupáčku," zasmál se po chvíli Voen hrůzostrašně. "Nepotřebuji něco jako mít někoho rád. Ani tebe. Jediné, co ti můžu dát, je tělesná láska, tak si to pořádně užívej," dodal a znovu se vrhl na rozepínání knoflíčků. Už to skoro měl.

"Kdybys ke mě nic necítil, přece by sis vybral někoho jiného a nedržel bys mě tu. Nebo se ti moje tělo opravdu až tak líbí..?" přemýšlel Aoki nahlas.

"Ano, moc se mi líbí," konstatoval Voen a rozepnul poslední knoflíček. Pak Aokimu jeho černou košili stáhl z ramen. Aoki se zatřásl zimou. "Neboj, zahřeji tě," dodal Voen smířlivěji a políbil ho. Aoki neprostupně uzavřel své rty a nehodlal se vzdát. Voena to zase rozesmálo.

"Chceš tím naznačit, že dokud se ti nevyznám, nepustíš mě k sobě, jo?" zasmál se a pohlédl na Aoki dost nepříjemným, hladovým pohledem. Jako by se na něj díval had, co se ho chystal celého spolknout. "V tom případě si tě prostě vezmu násilím a sám," pokrčil rameny. Líbilo se mu, jak se Aoki pod ním choulil strachy a vyděšeně ho pozoroval velkýma očima. Dělalo mu to velkou radost... Ale přece jen mu ho bylo trochu... líto?

"Jak... Jak to myslíš? Jak si mě... Vezmeš?" zeptal se Aoki rozechvěle. Měl zlou předtuchu. A Voen se tomu jen usmíval zvráceným úsměvem.

"Chceš to vědět?" ušklíbl se a lehce Aokiho pohladil po hrudníku. "Tentokrát mi tě nebude líto a ani už nebudu tak shovívavý, takže se máš na co těšit, můj Aoki."

"Nejsem tvůj! Byl jsem jen bratříčka a teď už patřím jen sobě!" řekl důležitě Aoki. Jak naivní...

"Ale? A víš, co z toho vyplývá? Že ze smrti tvého bratra máš užitek. Teď si můžu začít myslet, že jsi ho zabil ty. Koneckonců, vsadím se, že zrovna ty jsi k němu měl ten nejlepší přístup."

Aoki vyděšeně hleděl na Voena. To ho nenapadlo. Že by to tak brali i vesničané? A proto ho odvrhli? Myslí si, že je Aoki vrah? "T - to není pravda..." špitl vyděšeně.

Voen se na to jen ušklíbl a chytil Aokiho za bradu. "Když budeš teď hodný a budeš mě poslouchat, nebudu tě tu dál držet," navrhl Voen a pustil Aokimu ruce. Ten neuhnul, takže ho mohl krátce políbit, než Aoki prudce odvrátil hlavu.

"Počkej! Co po mě vlastně chceš?!" zeptal se Aoki, naoko naštvaně, ale po pravdě se bál. Bál se neznámého, co zrovna leželo před ním a stahovalo ho k sobě. Nedokázal se tomu bránit, a to ho děsilo nejvíc.

Voen se usmál. "To se dozvíš," řekl nejasně. Aoki se s tím nespokojil.

"Jak mám s něčím souhlasit, když ani nevím, o co jde?"

"Jednoduše. Patříš mi. Nepotřebuješ to vědět, jen mi musíš věřit," odpověděl Voen.

"Jenže nevěřím," zakňučel Aoki zoufale. Voen byl příliš blízko. "Ch - chceš na mě sahat?" zeptal se a hlas se mu lámal strachem. Voen mu připadal jako... Jako démon.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Blangela Blangela | Web | 26. září 2013 v 18:44 | Reagovat

Heh, tak teď se hra od tohohle úplně odklonila... xD Nicméně... dobrý!

2 Nekoni Nekoni | 26. září 2013 v 18:45 | Reagovat

[1]: Však to taky nebude identické, pak bych tě nemohla překvapit! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.