:)

Aoki yaoi 4

5. září 2013 v 20:51 | (kunoichi) Nekoni |  Povídky

Šli sotva čtvrt hodiny, když se dostali k něčemu, co připomínalo dveře od domu. Když se Aoki podíval, uviděl i celý dům napůl zapuštěný do země. Ušklíbl se. "Hraješ si na krtka?"

"Chceš se přidat?" řekl Voen a otevřel. Dveře nebyly zamčené. "Sem by se stejně nikdo neodvážil," vysvětlil, když si všiml Aokiho pohledu. Uvnitř zatím nebylo nic vidět. Aoki byl docela zvědavý.

"Proč? Máš tu i strašidla?" zeptal se se sladkým úsměvem dítěte, který byl u něj tak běžný. Aoki celkově vypadal jako dítě. Velké, hluboké modré oči, stříbrné jemné vlásky, drobná postava... Někdy i jeho chování. Když si postavil hlavu, nikdo s ním nehnul... Tedy pokud ho za sebou netáhl na provaze, jako teď Voen. Jenže když už si to Aoki uvědomil, byl na sebe naštvaný, že ještě pořád, v šestnácti, nedokázal dospět.

"Bojíš se?" odpověděl Voen jízlivou otázkou.

"Ne, ale prostě tam nejdu," pohodil Aoki uraženě hlavou a odvrátil pohled. Zase to neústupné dítě.

Voen si povzdechl, nic neřekl. Prostě vešel dovnitř a vtáhl Aokiho za sebou.

"H - hej!" Vykřikl Aoki, zaryl paty do země, ale bylo mu to k ničemu. Bylo to, jako by Voen za sebou na provaze táhl mouchu. Aokiho to štvalo, ale co mohl dělat? Dveře se za nimi zabouchly a Voen Aokiho dotáhl až k posteli, kde ho přivázal.

"Mám ti tu dělat psa, jo?" zeptal se Aoki nevrle. Měl pocit, jako by měl vodítko.

"Tak už můžeš začít štěkat," ušklíbl se Voen. Posadil se na postel vedle něj. "Jsi moc unavený, nebo si můžu toho tvého úžasného tělíčka užívat už dneska?" zeptal se milým tónem. Ale přesto by nikomu neutekl ten posměch v něm. Aoki na něj prudce pohlédl. Z očí mu létaly blesky.

"Chceš mi říct, že ti to za dnešek nestačilo?!" vyhrkl a zatnul ruce v pěsti. Byl opravdu rozzlobený tou arogancí, která z jeho věznitele jen sálala.

Voen zavrtěl hlavou, až mu korálky na pramínku delších vlasů zacinkaly. "Chci odpověď."

"No, v tom případě jsem unavený..." špitl Aoki a pohlédl do tmy. Nedokázal udržel svůj pohled na Voenovi. Netušil proč.

"Jak chceš. Tak jindy," usmál se Voen, zpoza skříní vytáhl matraci a hodil ji na zem vedle svojí postele. "Tady budeš spát."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Blangela Blangela | Web | 5. září 2013 v 21:56 | Reagovat

Uhm, dobře, musíme zase někdy hrát x) Klidně to piš dál podle toho, mě to nevadí. A těším se na další díly, je to dobré.

2 Nekoni Nekoni | 5. září 2013 v 21:57 | Reagovat

[1]: Arigatou :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.